Ač by se mohlo zdát, že by ulička, která se jmenuje Zlatá, měla mít alespoň zlaté dláždění či fasády domů, není tomu tak. Zlatá ulička nacházející se nedaleko Pražského hradu se tak jmenuje proto, že zdejší domky v dávných dobách obývali především zlatníci. Dnes je místem, kam po prohlídce hradu míří davy, převážně zahraničních turistů.

Při procházce Zlatou uličkou si připadáte jako v pohádce. Tvoří ji dlouhá řada malebných nízkých domečků s barevnými fasádami, malými okny a dveřmi, které jsou doplněny množstvím komínů. Samotná ulice je dosti úzká, dlážděná kočičími hlavami. Přestože pověst vypráví, že je název uličky spojen s alchymisty, kteří se na dvoře Rudolfa II. snažili vyrábět zlato, tito lidé zde ve skutečnosti nikdy nežili.

Zlatá ulička? U nás v obci/ve městě?  Co by to asi mohlo být, co si mám pod tím představit?

Zeširoka otevřete oči a pátrejte, třeba odpověď najdete za nejbližším rohem. Slovo „zlaté“ se může ukrývat i v nepatrném detailu. Může to být zlatá klika na starých dveřích opuštěného domu? Možná záblesk paprsků slunce, který dopadl na kapku rosy? Nebo snad třepetající se listy buku ve větru? A musí to být přímo zlatá barva, která dává zlaté uličce ten pravý význam?

Zkuste pustit uzdu své fantazii, tady jsou nápady jen dobré, nic není cringe.